BRNO

I město známé hlavně funkcionalismem 30. let překvapí povedenou pozdější architekturou. Surový beton je v Brně vzácný – nejlepší příklad brutalismu, obchodní dům Dornych (bývalý Prior), se právě bourá. Co se ještě dochovalo? Objevte neznámé stavby spolu s pop-up výstavou ART BEHIND THE GLASS.

VAVAVOOM PERFUMERY, Pavlína Kvita

DÍLO "BÍLÁ AMFORA"
leštěný umělý kámen, ocel
dílo je vystaveno ve výloze Vavavoom, Radnická 9, Brno
dílo v ucelené podobě doplňuje mnohapatrový podstavec metrové výšky
(dílo je na prodej)


Pigmentarium a Vavavoom Perfumery představují Pavlínu Kvita v rámci projektu ART BEHIND THE GLASS. Umělecký projekt k uvedení nové vůně Brutal.

Pavlína Kvita - Absolventka sochařského ateliéru Lukáše Rittsteina na pražské AVU nejčastěji pracuje s tradičním schématem volně stojící plastiky. Za integrální součást svých soch považuje také podstavce, které se tak stávají jednou z charakteristik Pavlíniny tvorby. Také obě díla zařazená do výběru ART BEHIND THE GLASS – „Bílá amfora“ a socha nazvaná „Mířící“ – doplňuje stojan. Nejčastějšími motivy její tvorby, jsou animální tvorové nebo figurální torza, založené na čistotě a plynulosti formy. Materiálem, se kterým se Pavlína postupem času dokonale sžila, je beton a umělý kámen – dnes již poznávací znamení jejího autorského rukopisu. Oba materiály se v tekuté formě lijí do forem, vzniklých na základě autorkou modelovaných soch. Pavlíniným působištěm je dnes pražské studio PRÁM.

Ingstav

1970, Vídeňská 546/55, Brno

Administrativní budova Ingstav dodnes nadchne svými kontrasty. Subtilní skleněná fasáda se zaoblenými rohy čerpá z elegance funkcionalismu, je dvojitá, architekt Ivan Ruller tak odhlučnil kanceláře u rušné ulice. Sklo doplňuje surový beton v podobě reliéfu u vstupu a výrazného bočního schodiště. Reprezentativní nejvyšší podlaží mírně ustupuje, jako koruna pak působí rytmizované hliníkové lamely. Na budově jsou nejcennější detaily, které se neztratily pod reklamními nánosy.

Koleje Vinařská

1982, Vinařská 471/5a, Brno

Brněnské výstaviště je plné cenné architektury včetně té inspirované brutalismem, v uzavřeném areálu ji ale lze obdivovat jen složitě. Nedaleko najdeme vysokoškolské koleje Vinařská od architekta Zdeňka Kříže, které jsou daleko přístupnější. Samotné bloky nejsou příliš originální, víc zaujmou centrální budovy v čele s menzou. Tu doplňuje monumentální schodiště se skvělým výhledem na betonovou plastiku Prométheus.

ÚAN Zvonařka

1985, Zvonařka x Trnitá, Brno

Beton a kov. Dominantou ústředního autobusového nádraží Zvonařka je monumentální zastřešení nástupišť od konstruktéra Radúze Russe. Expresivní kovová konstrukce nese mohutnou betonovou desku, tu lemují charakteristické prefabrikované dílce ve stylu čistého brutalismu. Nádraží bylo dlouho ukázkou zanedbané architektury 80. let, kterou bylo těžké docenit. Nedávno ale prošlo povedenou rekonstrukcí, která dala vyniknout nejcennějším původním prvkům.