STUDIO VISIT #7 | L. J. SKŘIVÁNKOVÁ

​ROZHOVOR PŘIPRAVILA NIKOLA NOVÁKOVÁ


Rok se s rokem sešel a já sedím s Lucií, opět z důvodu příprav dalšího studio visit. Poslední uskutečněné, ale proběhlo také u tebe. To jsi se akorát loučila se svým vinohradským atelierem a zakončila tím tak jedno období. Jak je pro tebe důležité místo pro tvoření?
Je důležité. Jde o místo, které přirozeně ovlivňuje náladu mojí malby. A taky jak dlouho v ateliéru vydržím pracovat. Aktuální atelier, je asi nejhezčí ze všech na nejhezčím místě, a to především díky jeho umístění – pražský Nový Svět je skrytým světem ve svém vlastním městě. Navíc se k němu váže zajímavá historie, patřil totiž slavnému sochaři Josefu Nálepovi, díky němu se v ateliéru objevil Dálí, který se nechal Nálepou portrétovat. Je opředen svým vlastním mysteriosnem z doby, kdy tady původní majitel a sochař pracoval.              

V rámci koncepce našich eventů se snažíme dávat prostor i soukromým akcím. Ta minulá byla ku příležitosti launchování nového magazínu, který vydává Svoboda & Williams. Tehdy jsi speciálně pro tuto příležitost vytvořila obraz, který byl na coveru magazínu. Na mojí práci mě baví právě propojování různých subjektů a tím pádem i možnost nově vzniklých spoluprací. Protože jsi se, ale přestěhovala na nové místo a tvůj atelier sídlí na kouzelném a lidem zapomenutém místě na pražském Novém Světě, rozhodli jsme se akci zopakovat a uspořádat další studio visit. Jak jsi se ocitla zrovna tady?
Poté, co jsem se musela odstěhovat z vinohradské vily, kterou jsem velmi milovala, nemohla jsem dalšího půl roku za boha nic najít. Bylo to pro mě zatím nepoznané období, náročné, tím, že jsem nemohla tvořit. Z počátečního stresu, jsem se pak snažila svůj volný čas vyplnit jinak. Odletěla jsem na jógu do Keni, cestovala do Švédska, hledala novou inspiraci a klid. Po tom minulém náročném roce, bylo vlastně příjemné se na chvíli zastavit a jen tak být. Pak už mě ale práce chyběla a přibývaly mi zakázky…. Hledala jsem a hledala, ale jak sama asi víš, výjimečných atelierů je v Praze poměrně málo. Ateliér mi nakonec našel můj milovaný manžel, přes svého blízkého známého.


Pigmentarium Parfums byli u našeho prvního projektu. Ze spolupráce se stalo přátelství. A oni se svojí jedinečností a smyslem pro netradiční a umělecké zážitky, otiskly v našich akcích. Není náhoda, že i tato konkrétní událost přivádí na svět nový produkt...
Pigmentarium mám dlouho ráda, obzvláště pak jejich vonné tyčinky, ke kterým se mi vážou hezké vzpomínky. Když jsem byla oslovena na vytvoření limitované edice, měla jsem velkou radost. Došlo k tomu v momentě, kdy jsem pracovala na černozlatých obrazech. Když jsem se dozvěděla, že nový produkt s názvem Prague Olibanum, má připomínat vůni staré Prahy, zvolila jsem na dekor černou matnou strukturu, takže krabičky jsou příjemně haptické a do toho probleskuje zlato, jako oheň ve tmě. Jsem ráda, že tato spolupráce vyjde na světlo světa, právě v mém novém atelieru na pražském Novém Světě. Všechno se to tak hezky spojuje, jak má.


Když se ohlédneš za sebou. Co jeden rok dal a vzal?
Tento rok byl velmi náročný a hektický. Ale za to krásně plný, plnil se jeden sen za druhým. Vyzkoušela jsem starou techniku: lněného oleje, vejce a pigmentu - a bylo pro mě úžasné zjistit, vlastnosti těchto přírodních materiálů. Mám radost z výstavy v galerii GaP ve Znojmě, mám radost ze speciálního ECO Muralu ve Švédsku. Vstoupila jsem do NFT a společně se svým mužem jsme vytvořili prostorový objekt. V Bruselu v rámci českého předsednictví visel můj motiv na 2 m vlajce ve společnosti dalších umělců. A získala jsem krásnou zakázku pro hotel Alcrone, na které zrovna pracuji. Úspěchy sklízela i naše designerské seskupení MPKJVLJS, s naším ,,masterpice,, Kabinet Kuriozit, kterou jsme již několikrát zasílali přímo do Hollywoodu. Kromě nových zkušeností jsem získala i krásná nová přátelství.


Kdyby si aktuálně měla popsat svůj postoj k umění a vystihnout ho jedním slovem, řekla bys?
Experiment


Lucie, díky!